SKLENĚNÝ ČLOVĚK
OBRAZY ČLOVĚKA V MODERNÍ VĚDĚ
Jak utváří zkoumavý pohled vědy obraz člověka? Mohou moderní postupy zobrazování lidského těla jako jaderná tomografie nebo magnetické rezonance rozšířit naše představy o něm? Jak se odráží lékařské zobrazování lidského těla v dějinách muzea Deutsches Hygiene-Museum?
První sál, který je úvodem do společného tématu celé výstavy: Člověk – tělo – zdraví, se zabývá z vědeckohistorické perspektivy metodami bádání, které klasifikují a měří lidské tělo. Výstava znázorňuje tento proces na jednu stranu s pomocí dochovaných vědeckých nástrojů – nacházejí se zde mikroskopy, historický rentgen nebo tzv. anthropometr, který vyvinul lékař Rudolf Virchow. Na druhou stranu jsou návštěvníci konfrontováni s ještě stále fascinujícími výsledky tohoto bádání: originální preparáty částí těl, z vosku a sádry, figuríny z papírové drti a dřeva. Jedná se často o vyobrazení poplatná dobovému estetickému vkusu, která dodnes spoluvytvářejí vědecký a i laický pohled na lidské tělo. Idea dokonalého těla podle antického vzoru se jako konstanta prosadila po roce 1900.
Jedna z četných a v antice populárních soch mladíků inspirovala také podobu a držení těla Skleněného člověka, který se stal symbolem muzea Deutsches Hygiene-Museum. Figurína symbolizuje ve své celistvosti na jednu stranu nárok nezpochybnitelných přírodních věd na poznání, na druhou stranu překonává tuto racionalitu ve svém gestu „hold světlu“.
Toto první oddělení výstavy ukazuje, že představy o zdraví, jehož vyjádřením jsou vystavená zobrazení těl, podléhají dodnes stálé historické proměně. Souběžně s tímto vědeckohistorickým rozměrem exponátů se mohou návštěvníci na interaktivních výukových stanovištích seznámit s moderními zobrazovacími postupy (CT, ultrazvuk, atd.) a jejich diagnostickými možnostmi.
ŽIVOT A SMRT
OD ZÁRODKU AŽ PO LIDSKOU SMRT
První oddělení Počátek života sleduje biologické procesy po splynutí vajíčka a spermií. Vedle toho sleduje, jak nejrůznější zobrazení embryí v médiích rozněcují veřejnou diskuzi o tom, kterým okamžikem začíná lidský život.
Etické otázky, které s sebou přináší moderní výzkum kmenových buněk, stojí v centru pozornosti oddělení Stavební kameny života. Jaké formy umělého oplodnění a prenatální diagnostiky se dnes využívají? Co znamená, že v budoucnosti budeme pravděpodobně schopni vypěstovat z jednotlivých buněk celé a funkceschopné orgány?
Život s nemocí – Navzdory lékařskému pokroku posledních desetiletí nás nemoci i nadále provázejí po celý život. Které nemoci umí moderní medicína rozeznat a vyléčit? Může i nemocný člověk prožít dobrý život? A: Jak je to s naší vlastní zodpovědností?
Zlepšené životní podmínky ve společnosti významně prodloužily průměrnou délku života. Oddělení Delší život ukazuje, jak se naše představy o stáří stejně jako odhad, odkdy se vnímáme “staře”, zásadně proměnily. Stárnutí totiž dnes mnohým z nás umožňuje utvářet život podle vlastních představ mnohem déle, než tomu bylo v dřívějších dobách.
Přání neumírat je staré jako lidstvo samo – přesto však žijeme s vědomím, že smrt čeká na konci každého života. Námětem posledního oddělení Konec života je loučení se životem, důstojné umírání jako jeho součást i vzpomínka na mrtvé. Lidskou polemiku s umíráním a smrtí je přitom nutno chápat jako vzpomínání i zpětné ohlédnutím za tím, co jsme prožili.
JÍDLO A PITÍ
VÝŽIVA JAKO TĚLESNÁ FUNKCE I KULTURNÍ AKT
V oblasti výživy se v posledních letech mnoho změnilo. O stálý příliv zákazníků mají spolehlivě postaráno ambiciózní restaurace stejně jako výrobci luxusních kuchyní. Německé kuchyně bují jak plnými regály kuchařských knih, tak i experimentálním nadšení při přípravě pokrmů. Jinak řečeno, strava a výživa se staly pro téměř všechny generace a společenské vrstvy významnou součástí jejich individuálního životního stylu.
Vedle oblíbených „klasiků“ z bývalé NDR, jako např. neonová reklama na grilovaná kuřata na náměstí Schillerplatz v Drážďanech nebo Skleněná kráva, si můžete v tomto oddělení prohlédnout spoustu dalších atrakcí: interaktivní samoobsluhu se zajímavými informacemi ze zákulisí, aromatické pexeso pro otestování vlastního čichu i chuti nebo prostřený stůl s příbory a nádobím od antiky až po současnost.
Potraviny slouží organizmu nejen jako zdroj energie a zdraví. Kromě uspokojení biologických potřeb člověka má kultivované jídlo a pití ještě další, neméně důležitý, význam: představuje ohromnou civilizační sílu, která přípravou a konzumací jídla přeměňuje kusy přírody na kulturu a navíc přináší našim smyslům nezměrné potěšení!
SEXUALITA
LÁSKA, SEX A ŽIVOTNÍ STYLY V OBDOBÍ ASISTOVANÉ REPRODUKCE
Jakou biologickou funkci má sexualita? Jaký vliv mají hormony na sexuální chování? Činí moderní reprodukční medicína sex nadbytečným nebo předznamenává novou volnost v sexuálních vztazích? Jak jsou dnes důležité partnerské vztahy?
Na jednu stranu umožňují dnes účinné antikoncepční metody vědomé oddělení sexu od rozmnožování, na druhou stranu může moderní reprodukční medicína realizovat rozmnožování bez sexu - jak bude vypadat budoucnost této tělesné funkce, jejíž biologická nutnost pravděpodobně vymizí?
Na pozadí citlivého tématu nabízí oddělení výstavy především mladým návštěvníkům muzea klasickou sexuální osvětu - s důrazem na AIDS a jiné pohlavně přenosné choroby. Také ale představuje možnosti a rizika reprodukční medicíny a zabývá se etickými postoji, které z toho plynou.
Sexuální praktiky, životní styly, rodina a partnerské vztahy se mění. Pořeba nalézt pro ně etický rámec ale zůstává. Do lidského sexuálního chování se promítájí genetické faktory a procesy látkové výměny v mozku. Také je ale utvářeno kulturou, výchovou a sociální interakcí. Výstava podněcuje u návštěvníků snahu objasnit si osobní vztah k slasti a lásce, tabu a svobodomyslnosti, rozvoji osobnosti a odpovědnosti.
VZPOMÍNÁNÍ – MYŠLENÍ – UČENÍ
VESMÍR V HLAVĚ: MOZEK
Jak pracuje a co vykonává náš mozek? Jak vnímáme svět a jak vjemy zpracováváme? Co je vědomí a jak se učíme? Rozšíří počítače v budoucnu schopnosti mozku?
Sál se věnuje poznatkům výzkumu mozkové činnosti, který se v posledních letech stal klíčovou disciplínou v přírodních a humanitních vědách. Jak se však mozku podařilo ze 100 miliard neuronů vytvořit vědomí, zůstává i nadále záhadou. Neurologie poskytuje s pomocí zobrazovacích postupů nevšední pohled na práci tohoto myšlenkového orgánu. Četné interaktivní pomůcky umožňují návštěvníkům, aby si otestovali svoji paměť a postřeh.
POHYB
UMĚNÍ KOORDINACE
Jak je pohyb řízen? Proč námi pohybuje rytmus srdce a plic? Existuje řeč těla? Proč nám pohyb dělá radost? Sál poukazuje na to, že se četné tělesné pohyby často odehrávají nezávisle na naší vůli. Mnohé zůstavají skryté uvnitř těla, jako tlukot srdce, který udržuje dostatečné proudění krve, nebo pohyby střev. Jiné jsou zase viditelné na povrchu, jako zvedání a klesání hrudního koše při dýchání nebo těkání očních víček. Pohyb ale také slouží ke komunikaci a umožňuje zachování pozitivního tělesného a osobního pocitu. Návštěvníci si mohou na četných interaktivních stanovištích aktivně vyzkoušet různé formy pohybu, jako např. smysl pro rovnováhu či rytmus.
KRÁSA, PLEŤ A VLASY
OTEVŘENÁ HRANICE MEZI TĚLEM A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM
Jak funguje hranice mezi vnitřním a vnějším světem? Co jsme schopni vnímat pokožku? Jakou roli hrají pokožka a vlasy ve vytváření našeho osobního obrazu a jakými kulturními významy disponují?
Sotva něčemu jinému věnuje člověk tolik pozornosti jako pokožce a vlasům. V posledním sálu jsou do protikladu postaveny aktuální poznatky přírodních věd s explicitní nádherou kosmeticko-historické sbírky firmy Schwarzkopf. Pokožka a vlasy představují otevřenou hranici, která je prostředníkem mezi tělem a životním prostředím, mezi mnou samým a těmi druhými, mezi vnitřním a vnějším světem. V tomto dialogu jsou zdůrazněny vztahy mezi vědními disciplínami a kulturními přesahy tělesnosti, ke kterým se muzeum Deutsches Hygiene-Museum jako "Muzeum člověka" programově hlásí.