logo info ausstellungen programm kalender dhmd mehr suche
 

Dětské muzeum

Objev tvé smysly! – český kvíz k Dětskému muzeu

 

Často se říká, že nás naše smysly klamou. Při třinácti experimentech, které jsme pro Vás vybrali, se budete moci přesvědčit, že ne vždy tomu tak je. To co vidíme, slyšíme nebo cítíme nám umožnuje lepší orientaci v našem okolí.

 

Jediné, co k absolvování kvízu potřebujete, je pero, abyste mohli zapisovat výsledky experimentů, a 5 centů na čichový experiment. Kvíz je k dostání zdarma v Dětském muzeu.

 

Přejeme Vám příjemnou zábavu!

 

 

 


 

Interaktivní prostor v Německém muzeu hygieny

 

Dětské muzeum doplňuje na přibližně 500 m² nabídku stálé výstavy četnými interaktivními předměty. Tématem je pět smyslů: sluch, zrak, hmat, čich a chuť. Muzeum je především určeno dětem od 4 do 12 let. Děti se mohou společně s rodiči, kamarády či učiteli seznámit prostřednictvím různých experimentů a interaktivních stanovišt s fungováním svých smyslů. Jejich aktivním používáním se tak dozvědí něco o svém těle a sobě samých. Zároveň poznají muzeum jako vzrušující místo pro dialog mezi vědou a společností.

 

Zrak

 

První oddělení Dětského muzea se zabývá naším nejvytříbenějším smyslovým orgánem – okem. Nejedná se ale o pouhý popis jeho stavby a způsobu fungování. Děti se doslova na vlastní kůži přesvědčí, jaký význam má zrak při vnímání sebe samotných a svého okolí. Krátce řečeno: jak zrak utváří nᚠ„pohled na věc“.

 

Děti mohou s pomocí lup a zrakového testu poznávat možnosti a hranice lidského zraku nebo zkoušet na různých interaktivních instalacích smyslové klamy a vidění barev. Dostanou také např. odpověď na otázky, jak vidí zvířata a proč vidí hmyz rychleji než člověk.

 

Vybrané instalace:

- Zrcadlový kabinet

- Filmová projekce ve vstupním prostoru, která ukazuje odlišné oči zvířat

- Počítačová hra „Znaková řeč“

 

Sluch

 

Druhé oddělení se zabývá sluchem, který je důležitým předpokladem komunikace a orientace a zásadním způsobem určuje naše emoce. Na rozdíl od očí nemůžeme uši zavřít a tak nepřerušeně slyšíme, co se děje v našem okolí.

 

Četné interaktivní instalace dávají dětem příležitost prozkoumat vlastní sluch: Při jaké frekvenci a hlasitosti slyším? Slyší všichni lidé stejně? Jak slyší zvířata? Proč mám dvě uši? Jak se orientuji pomocí sluchu? Mění se sluch, když sám produkuji zvuky? Mohu zvuky cítit? Kromě toho předvádějí anatomické modely, co se v našem těle odehrává, když posloucháme.

 

Vybrané instalace:

- „Zvukové hádanky“ : Na více jak 12 reproduktorech je možno slyšet a hádat různé zvuky – od zvuku produkovaného tělem až po zvuk tryskového letadla. Instalace ukazuje, jak se pomocí sluchu orientujeme

- Gong: cítit hluboké zvukové vlny ve vlastním těle

- Akvárium s elektrickými rybami: Poslech toho, jak komunikují ryby prostřednictvím svého elektrického orgánu

- výlisky zvířecích uší: rozpoznat 24 zvířat na základě jejich uší a dozvědět se, jak dobře slyší

 

Čich a chuť

 

Čich a chuť spolu úzce biologicky souvisí. Proto tvoří čich a chuť v Dětském muzeu společné oddělení. Čich se jeví často v dnešním světě, který je převážně utvářen optickými a akustickými vjemy, jako zanedbatelný. Přesto je to právě on, kterým se necháváme velmi často vést. Pachy jsou spojeny se vzpomínkami a se zkušenostmi, na kterých závisí, zda bude dotyčný pach vnímán jako příjemný či odpuzující.

 

Mohu lépe cítit pach vůně, když zavřu oči? Co se stane, když chybí totožný čichový a vizuální vjem?

Kde začíná pach a kde končí? Co voní příjemně a co nepříjemně? Jak voní zvířata? Podle čeho rozpoznávám pachy? Voní všichni lidé stejně? Jedná se o otázky, které jsou v tomto oddělení kladeny a které si návštěvníci zodpoví jednoduše sami tím, že budou neustále používat svůj nos.

 

Vybrané instalace:

- Výlisky zvířecích nosů: rozpoznat 24 zvířat podle jejich nosů a něco se dovědět o jejich čichu

- Pět čichových sloupů, na kterých mohou být hádány pachy z kuchyně, koupelny, ulice, přírody nebo ze školy

 

Co znamená, „když nám chutná“? Co se odehrává na jazyku? Pomocí kterých smyslových podnětů je vyvolávána chuť? Co chutná a co už ne? Proč mají různí lidé různé chutě? K čemu vlastně potřebujeme chuť? Návštěvník obdrží odpovědi na tyto otázky tím, že bude zkoumat svou vlastní chuť. Kromě toho naleznou děti odpověď nejen na otázku, jak chuť a čich spolu souvisí, nýbrž také jak spolu souvisí chuť a zrak, popř. chuť a sluch.

 

Vybrané instalace:

- Mnohonásobně zvětšený model jazyka, na kterém jsou k vidění rozdílné chuťové pohárky

- Instalace k rozpoznávání pěti základních druhů chuti

 

Hmat

 

Poslední oddělení výstavy se věnuje hmatu. Jen zřídka vědomě vnímáme, že „něco“ cítíme a jak „to“ cítíme. Přesto cítíme „něco“ neustále. Nᚠpocit pohody je zásádně určován tím , co vnímáme prostřednictvím naší pokožky. To neodkazuje pouze k významu pojmu „hmat“, který charakterizuje emoce vyvolaná dotykem.

 

V oddělení hmatu je celé tělo podrobeno zkoumání pomocí různých materálů, forem a teplot, aby se prokázalo, že se neorientujeme ve světě jen prostřednictvím zraku, sluchu a čichu, ale také hmatu. Bez hmatu bychom nebyli schopni přežít. Vedle četných interaktivních instalací ukazují detailní anatomické modely kůže, co se v našem těle odehrává, když „něco“ cítíme.

 

Co pociťujeme jako příjemné a co již ne? Co je teplé a co studené? Kterými místy na těle vnímáme zvláště silně? Proč vyvolávají dotykové vjemy rychlejší reakce než zrakové?

To vše může být prozkoumáno prostřednictvím pokusů na tzv. experimentálních stolech.

 

Centrální instalaci v oddělení hmatu představuje „temná komora“, která nám zprostředkovává souvislost mezi zrakem a hmatem. Neboť čím hůře vidíme, tím soustředěněji a lépe cítíme. K prozkoumání používání hmatu ve tmě je pro tyto účely v komoře nainstalována překážková dráha, která se vine skrze různé materiály nahoru dolů. Děti budou vedeni pouze pomocí doteků svých rukou a nohou.

 

Vybrané instalace:

- Různé dotykové experimenty

- Filmová instalace: Zvířata v tělesném kontaktu

- Zeď pro otiskování těla: prostřednictvím tlaku formovat negativ vlastního těla – jako obraz jednotlivce či obraz skupiny

 

 
 

Foto: David Brandt

 

Foto: Oliver Killig

 

Foto: David Brandt

 

Foto: Steffen Giersch