asnout poučit se vyzkouet
Stálá výstava Německého muzea hygieny byla postupně zpřístupněna v letech 2004 a 2005. Do té doby se Německé muzeum hygieny profilovalo jako Muzeum člověka předevím prostřednictvím tématických výstav, které byly věnovány irokému spektru přírodních, kulturních a společenskovědních témat. Ve stálé výstavě tak získalo dalí argument pro nárokování této role.
Překotný rozvoj vědních disciplín, zvlátě v biologických a přírodovědních oborech (jako např. reprodukční medicína, výzkum mozku či nanotechnologie), postavil muzeum před nové výzvy a znamenal odklon od bené zdravotní osvěty, které se muzeum věnovalo do roku 1990.
Názornost klasických exponátů, monosti jejich individuálního poznávání a aktivního vyzkouení
to byly vdy přednosti Německého muzea hygieny, které se opět zhmotnily ve stálé výstavě. Na ploe kolem 2500 m² je umístěno přes 1300 exponátů, je pocházejí převáně ze sbírek samotného muzea. Kromě nich se starají o informačně bohatý a zábavný proitek návtěvníků také exponáty výpůjčené z jiných institucí a pro výstavu speciálně vyvinuté audiovizuální a interaktivní stanovitě. Právě tato různorodost přístupů k tématům výstavy, která je reakcí na odliné potřeby návtěvníků, učinila v minulých letech z Německého muzeu hygieny jednu z nejzajímavějích evropských muzejních institucí.
V popředí stálé výstavy je jediné téma, které je návtěvníkovi jak důvěrně známé tak i vzdálené: téma člověk. Jejích sedm tématických sálů neusiluje o encyklopedickou systematičnost, nýbr se snaí vyzdvihnout ty aspekty lidského ivota, které jsou zakotveny v kadodenní zkuenosti návtěvníků:
I. Skleněný člověk Obrazy člověka v moderní vědě |
 |
II. ivot a umírání Od první buňky k smrti člověka |
 |
III. Jídlo a pití Strava jako tělesná funkce a kulturní veličina |
 |
IV. Sexualita Láska, sex a ivotní styly v období asistované reprodukce |
 |
V. Vzpomínání mylení učení Vesmír v hlavě: Mozek |
 |
VI. Pohyb Umění koordinace |
 |
VII. Krása, pleť a vlasy Otevřená hranice mezi tělem a ivotním prostředím |
 |
Výstava je koncipována jako cesta k poznání vlastního těla, vlastního Já, mylenek a pocitů. Prostřednictvím následnosti a kontrastu exponátů dosahuje toho, čeho by měly výstavy v nejlepím případě dosahovat: Uvádí do pohybu obrazové vjemy v hlavě návtěvníka a nutí ho k přemýlení.
Objednávka české prohlídky
|